,,Anketka"

22. července 2008 v 11:47 | Hayddé |  Popelnice
Mám opro vás po dlouhé době anketku-a to, jestli pokračovat v psaní Pobertů nebo se pustit do vlastní fantasy povídky.Váím, že je toho ted plný internet tak proto se ptám, jestli by byl zájem.Poberty bych psala samozdřejmě také, ale trvalo by to.Tak co, mám spustit vlastní tvůrčí psaní?
 

1.Dvojí neštěstí

4. května 2008 v 16:28 |  Na konci světa
Takže tu máme první kapitolku povídky na konsi světa.Nějak se mi nechtěla psát,ale alespoň něco, snad sem vás potěšila.Nejspíš nějakou dobu nic nenapíšu, páč jedu v útěrý do Paříže a pak to bude takový roztrkaný a si na to nebudu mět myšlenky.Tuto kapitolku chci věnovat lyře92, protože to ona mě dostrala k tomu, abych něco napsala.Tak se mějte a hlavně, PIŠTE KOMENTÁŘE, JINAK PŘÍŠTĚ NIC NEBUDE!Náštěvnost je pro mě dobrá, takže nechápu, proč prostě nemužete naspat komentář....tak prosím, pište!!

Přijímačky

19. dubna 2008 v 19:42 | Hayddé
Tak, třičtvrtě roku čekání...je to tady. Pondělí, 21. 04. 2008. 08:30...začínám psát přijímačky na Reálné gymnásium a základní školu města Prostějova .Takže jestli to zvorám-jakože to zvorám-tak to svedu na vás a to z toho důvodu, že ste mi nedrželi palečky!Protože jestli je nedám, sem v háji...takže moje šance-60 % štěstí, že ostatní budou hloupí, 30% že ste mi drželi palečky a těch zblých 10 % mé vědomosti.takže teďka víte, na čem jsem....takže myslete na mě, na moje utrpení a fanděte mi!prosím prosím prosím!Modlete se tam k tomu nahoře, ať na mě myslí!Díky, díky díky!vaše (ne)milovaná, drahá, utrápená a hloupá Hayddé
 


S pro Prong

19. dubna 2008 v 19:14 | Hayddé |  Alphabet
Krásné písmenko S pro naši milovanou Prong
S-Simona, moje nejctěnější a jediná ségra
S-Severus Snape, dříve sem ho neměla ráda, ale v sedmičce byl úžasnej a ve filmu je k sežrání
S-Simple Plan, nejbáječnější skupina všech dob
S-Sloni, úžasná zvířata, mám je hrozně ráda
S-Střední škola,...těším se tam, ale bojím se
S-Sacher, sakra moc dobrej dort
S-Seč, vesnice, kde bydlím a místo, které mám ráda
S-Sloh, moje oblíbená část češtiny
S-Slabikář, moje první přečtená knížka
S-Sedmikrásky, moje oblíbená kvítečka

4.Měj se, kamarádko

19. dubna 2008 v 16:36 |  Vánoce 1970
Tak milé děti, příběh pokračuje.Nevím, co k ní říct, snad jen, že z ní mám dobrý pocit.A pište komentáře, jestli se líbí nebo nelíbí.příště by měla přibýt kapitolka dřív, neboť to už bude po přijímačkách a já budu mít víc času.Tak se mějte a piště komentáře

P pro Lyru92

7. dubna 2008 v 18:24 | Hayddé |  Alphabet
První písmenko P..docela sem se zapotila, ale nakonec sem vymyslela těchto 10 věcí...
Peťulka- největší brouček, opravdoví zlatíčko….člověk, se kterým chodím 9 let do školy a se kterým se 9 let bavím….sice trošku cvok, ale to dělá to Stražisko…MTMR
Postel- moje nejoblíbenější věc na Zemi
Přátelství- potřebuju nutně k životu
Potter- James nebo Harry, já je prostě miluju
Pes- nejlepší přítel člověka
Pobertové- bez povídek o nich si už život neumím představit
Poker- nejúžasnější karetní hra
Ptení- tak toto místo nesnáším, neboť sem nucena chodit tam do školy
Paříž- moje město snů, kam se začátkem května podívám
Palačinky- s horkými borůvkami a šlehačkou…mňam mňam….

Halloween

7. dubna 2008 v 15:26 | Hayddé |  Jednorázovky
A je tu další jednorázovka, ale tu sem psala užy kdysi dávno...dak snad vás aspoň trochu potěším, než přibyde nová kapitola...ta bude nevím kdy, ale patrně k Vánocům, páč tu mám rozepsanou..ale nějak te´d nechytám ispiraci, tak nevím, kdy bude....
,,Chjo,mě se nechce psát na zítra to pojednání do lektvarů -na 2 pergameny a ještě k tomu s tak blbým tématem Uveďte klady a zápory zapomětlivých lekvavrů." Stěžoval si černovlasý chlapec svým dvoum kamarádům.
Bylo 30.října roku 1976 a všude bylo vidět,že opravdový podzim je už tu.Listy už dávno opustily koruny stromů,venku bylo hnusně,neustále pršelo a i uvnitř bradavického hradu byla zima.Studenti chodily s rukama pevně v kapsách a v zimních svetrech v barvě své koleje.
,,Tak to máš smůlu,Tichošlápku,pro tentokrát ti už fakt nevyjde výmluva Ale my sme dneska psaly těžkou zkoušku z přeměńování,tak sem se učil na ni .A já ti to opsat nedám.
,,A proč by neměla vyjít?Ten Křikla je tak blbej,že mi to zkousne pokaždý,když mu ji řeknu."otázal se nevinně Sirius Rema.
,,Protože ten tvůj blbej Křikla zas tak blbej není.Viděl sem ho,jak se na to ptá McGonagallové,a ta mu řekla,že žádnou zkoušku a ani jiného nepíšeme."odpověděl místo kamaráda třetí chlapec s oříškovýma očima.
,,Aha,tak to je špatný."zkonstatoval Sirius
Pak bylo asi minutu ticho…
,,No to je teda dost špatný,tak to vypadá že to fakt budu muset napsat!"zděsil se a ve tváři se mu mihlo zděšení.
,,No správně Tichošlápku,konečně ti do docvaklo.Holt každý někdy musí začít,víš?" poplácal svého kamaráda Remus a dál se věnoval nějaké tlusté knize.
,,A to by se to nedalo nějak zařídit?že by třeba Křikla nějak úplně omylem chytnul třeba..ehm…teplotu a nemohl učit?"přesto to Sirius zkoušel dál.
,,Ne"oznámil mu Náměsíčník,aniž by k němu zdvihl oči.
Dalších 10 minut bylo ticho.Sirius se marně snažil najít nějaký volný pergamen,Remus si dál četl a James a jen hleděl do plamenů.Pak mlčení prolomil právě Dvanácterák
,,Mám to!Už vím,jak docílit toho,abys to nemusel psát a zároveň by sme se pravděpodobně ulili ze školy!"
,,Jestli myslíš na to,že hodíme marod,tak to zavrhuju rovnou.Stejně by to zrovna nikdo nám třem neuvěřil."ozval se Remus
,,Ale houbelec marod,myslel sem něco jiného.Zítra je přece Halloween,ne?Co takhle si trochu zašpásovat?"řekl jim James. ,,Víte,co myslím,ne?"
,,Máš recht,Dvanácteráku,je to geniální.S navíc se to hodí!Bude sradna!"a už se zvedal z křesla. ,,Tak pohni kostrou,Náměsíčníku,ať to stihnem včas!"
,,No já nevím,nepřijdou na to?Mně by se volnej den sice taky hodil,ale…"Remus přece jenom váhal.
,,Když přijdou,tak co?Jenom další školní trest,tak co."pokrčil rameny James a vyšel za Siriusem,který byl před nimi tak o deset kroků.
Remus si jen povzdechl a šel za nimi.
* * * * * * *
,,Dávej tam toho prášku hodně Reme,ať se to nemine účinkem!"upozornil radostným hlasem Sirius kamaráda.Všichni tři stáli ve školní kuchyni a cosi bílého sypali do zítřejší snídaně na stolech.
,,No dyť jo,už sem vypotřeboval 6 sáčků!"odpověděl mu chlapec.
,,A Pohněte kostrou, ještě to musíme rozsypat pochodbách, aby se to roptýlilo... a nebylo by na škodu to poslat do všechložnic, aby se toho nadýchalu, ne jenom do jídla..."mínil Sirius
,,To bude zítra ráno požitek,všechny je takhle vidět."těšil se James a také už si roztrhnul nejmíň desátý sáček tajemného prášku.
,,Zase máš recht a nevíc jim nezbude nic jiného,než nám dát volno"zasmál se Tichošlápek a dál pokračoval v jejich ,,malému"žertíku.
* * * * * *
Bylo ráno 31 října a Lily Evansová právě vstávala.Posadila se na postel-teda,ona se neposadila,ona se posadit nemohla!Podívala se na své tělo-bylo perleťově bílé.Zděšeně si chtěla prohrábnout vlasy-jenže to taky nemohla-ruka jí projela prázdnem.S hrůzou v očích se tedy rozběhla-proplula k zrcadlu.Celou nebevírskou věží se ozval její hlasitý výkřik.
* * * * * *
Všichni tři kamarádi vešli-propluli do Velké síně.Tam to vypadalo velmi prapodivně.Místo černě množících se hábitů tam bylo bílo.Všichni studenti i profesoři se změnili v duchy.
James viděl,jak jeho láska společně se svými kamarádkami probírají,co s jim to stalo,Sirius zase pozoroval,jak se ředitel se zájmem prohlíží.Remus o kousek dál viděl,jak Bellatrix Blacková slibuje pomstu tomu,kdo ji zbavil svého překrásného těla.
,,Tak to se nám teda povedlo!"okomentoval to jednoduše Rem.
,,To jo!Dívejte se ,i z Norisky je duch!" ukázal Sirius na vypelichanou kočku školníka a přitom vyprsknul smíchy.
,,Kluci,poďte si sed-teda sednout vlastně ne.Teda stoupneme si aspoň k našemu stolu,vypadá to,jako by nám chtěl Brumbál něco říct.."oznámil James a jak řekl,tak udělali.Ředitel se skutečně chystal něco říct.
,,Milý studenti,jak ste si asi všimli,zřejmě nějakým pouho pouhým omylem sme se staly duchy."při slovech pouho pouhým omylem mrknul na tři chlapce,ti se jen nevinně uculovali.
,,Tak tedy,"pokračoval Brumbál, ,, se pouze pro dnešek,než se dá naše tělesná skcránka dohromady-a když je taky ten Halloween-ruší výuka!"oznámil Brumbál a jakmile viděl,že studentům se po tváři rozlil šťastná úsměv a radost,musel se zasmát také.Moc dobře věděl.kdo za tím stojí.
,,Tak sto dokázal,Tichošlápku.Nemusels psát úkol,máme volno.Toto je skutečně náš nejlepší Halloween.

Drabble

29. března 2008 v 16:14 | Hayddé |  Drabble
Drabble.....tak to bude ještě zajímavé.Vše je v tom, že mi zadáte nějaké téma, slova, mootto, postavy anebo něco cokoliv jiného, a já vám z toho vytvořím takovou jednorázovku-samo že to všichni znáte, takže se o tom moc nemusím rozepisovat..a už se moc těším, co mi zadáte, opravdu horzně moc.....a nevím, kdy se zde objeví nová kapitola, pravděpodobě asi k Vánocům, ale fakt netuším kdy...ani ne za měsíc jsou přijímačky a já sem zo toho a jak na trní.Dneska sem to byla zkoušet na Sciu a totálně sem to pohnojila....

Alphabet

29. března 2008 v 16:09 | Haydde |  Alphabet
Tak i já sem se pustila to této bláznoviny, jako je alphabet.Jistě to všichni znáte,ale přece- znamená to, že mi zadáte nějaké písmenko a já vymslím deset věcí ačínající právě na toto písmeno,které sou pro mě důležité, charakteristické.Tak už se těším, co mi zadáte....

Výhra

21. března 2008 v 19:55 | Hayddé |  Jednorázovky
Tak, je tady má první jednorázovka-sem na ní opravdu pyšná, rptože si myslím, že se mo povedla a hrozně mě bavila.Jsem přemýšlela na d novýma kapitolama a napadlo mě tohle-nejdřív sem měla v plánu psát něco trochu jiného, ale vyšlo z toho tohle.Tak doufám, že se vám bude líbit a piště komentíky!
Sedm let to byl jeho druhý domov- a teď to má po tak dlouhé době opustit.
Tolik mu tohle místo dalo- tři jedinečné kamarády, famfrpál a spoustu lumpáren.
A taky ji, tu jedinečnou dívku, která byla už tolikrát předmětem jeho snů a tužeb.Jak moc ji měl ráda.Ty její temně rudé vlasy, zelené oči zářící jako dva drahokamy, třešničkové rtíky a heboučká pleť.Miloval ji když se smála nebo se radovala nad svých úspěchem ve škole, miloval ji, když nazlobeně krčila obočím nebo byla naštvaná….na něho.
Před pár měsíci….
,,Hey, krásko, pojď se mnou na rande!"zakřičel jakýsi mladík na zrzavou dívku stojící se svými kamarádkami kousek od něho.Frajersky si prohrábl vlasy, nasadil úsměv -jsem filmová hvězda-a čekal na odpověď.
Dívka se na něho otočila, pohrdavě se ušklíbla, odhodila si vtíravý pramen z očí a odpověděla.
,,Nepůjdu, ty zvíře jedno škaredé.Říkám ti dneska už po třetí, ale ty si to prostě nejseš schopnej zapamatovat.Měl bys s tím něco dělat."
,,Ale má drahá Evansová, ty zřejmě neumíš počítat.Já se tě zeptal dneska už po páté, takže teďka nevím, co je horší-buď mít sklerózu nebo v sedmnácti neumět počítat." Odpověděl pohotově chlapec.
,,Ty seš vážně pitomec, Pottre, a ty se ještě divíš, proč s tebou nechci nikam jít.Sbohem." odsekla Evansová, popadla kamarádku za ruku a táhla ji pryč.
James Potter se za nimi jen smutně díval, ale pak se opět zasmál a vyrazil někam hledat Tichošlápka, aby mohli naplánovat, jak opět zesměšnit tu starou kozu Norisovou

Opět v přítomnosti..

Jak moc se tehdy choval hloupě!Mělo mu dojít, že takhle ji nikdy nezíská.Prý

Hej, Evansová…………Sbohem Pottre!

On se choval vážně jako pitomec. I když, Rem říkal něco v tomhle smyslu..ale co, teď už to nevrátí.
Vždyť teď už se ani nehádají. Ani jedno pozvání na rande, nic.Dřív byli jejich hádky na denním pořádku, ale teď?Nic, pusto a prázdno, téměř se po sobě nepodívají.jak moc ho to mrzí!
Tolik touží sevřít ji ve svém náručí, hladit její vlásky a líbat její rty, schovat ji u sebe před všemi nástrahami světa a už nikdy ji nepustit.
Utěšovat ji, kdykoliv bude smutná…radovat se sní, když ona bude šťastná.
Po tom všem tak moc touží, ale nikdy to nebude mít.
Před dvěma měsíci…
Sledoval toho parchanta, jak ji objímá a hladí po zádech.To on měl být na jeho místě.
Díval se, jak se Lily směje jeho vtipům a lechtá na krku.Smutně si povzdech a zakroutil hlavou, tolik ho to trápilo, nemohl se zbavit myšlenek na ni.
V tom se Lily znenadání otočila a podívala se na něho. Po tváři jí přeběhl soucitný výraz s nádechem smutku.Ihned se však otočila ne svého přítele a s úsměvem mu odpověděla na jakousi jeho otázku.
V Jamesovi vzplála naděje, když spatřil ten pohled, která však vzápětí uhasla.Zřejmě se mu jenom něco zdálo.Otočil se a nechal zamilovanou dvojci kdesi daleko za sebou.
****
,,Lily, stalo se snad něco mezi tebou a Filipem?Jsi nějaká smutná." Zeptala se Carla Sweedenská své kamarádky.
,,Ne, mezi námi je vše v pořádku, Filip je úžasný, milý a pozorný…"odpověděla Lily a rychle smetla z tváře smutný pohled.
,,Ale?"
,,Ale…mám ho ráda, ale spíš jako bratra, kamaráda, né jako svého kluka."svěřila se Carle zasmušile.
Pár minutek bylo ticho.
,,To není všechno, že ne, Lily?" uhodla černovláska
,,Víš, dneska, když se byla s Filipem, zahlédla sem Pottra.Byli sme ve Vstupní síni a on nás pozoroval z poza rohu.Tvářil se tak zvláštně, smutně.Když sem ho tam tak viděla, sklíčeného a se svěšenými rameny, měla sem sto chutí se k němu rozběhnout a pořádně ho obejmou, utěšit, ať si nedělá starosti…"
Lily si zničeně povzdechla a opřela si hlavu o chladivé okno.Byli v Komnatě nejvyšší potřeby a odpočívali po namáhavém dni.
Carla se na ni dívala a usmívala se.
"Co se tak usmíváš," okřikla ji Lily a rozhodila ruka, ,, to vůbec není k smíchu."
,,Líbí se ti?"zeptala se Carla.
,,Kdo?"
,,Nedělej hloupou, Lily,ty víš, o kom mluvím!"
,,Já fakt netuším , o kom to mluvíš."vykrucovala se, když však viděla kamarádčin pohled, vzdala to. ,,Možná.Asi.Pravděpodobně."
,,No vidíš, takže si do něho zamilovaná."zajásala vítězně Carla.
Lily po ní hodila polštář a odvětila:,, Co to plácáš za nesmysly, to přece není pravda!Já jen řekla, že se mi líbí!"
Carla se však pořád usmívala a ládovala se čokoládovou tyčinkou s ořechy.
,,A i kdyby, mám Filipa a jsem spokojená.Potter mě vůbec nezajímá, vždyť už mě ani nezve na rande, ztratil o mě zájem, tak co.A vůbec, proč se bavíme o tom rozcuchovi?" ukončila téma Lily a hladově se vrhla na tácek se šlehačkovými věnečky.

Přítomnost…

V den, kdy ji viděl s tím idiotem a že je sním šťastná, přestal ji zvát na ramde a nechal ji na pokoji.Nedíval se ne ni, nemluvil o ní před kamarády, prostě dělal, že na ni zapomněl.
Ale v myšlenkách se jí nedokázal zbavit.Pořád ji viděl, každý její pohyb, každou část těla. Snažil si ji dostat z hlavy, nešlo to.Tak se tedy smířil s myšlenkou, že nikdy nebude jeho a on už nikdy nepotká takového člověka, jakým byla bezesporu ona.Tedy, až do jedné chvíle před čtrnácti dny.
Před čtrnácti dny…
Lily plakala.Né usedavě a štěkavě, jen se jí po tvářích kutálely slzy jako hráchy.
,,Lilynko, neplakej, on ti za to nestojí, je to prostě jenom bezvýznamnej hajzl, kterej si ty tvoje slzy nezaslouží.
Lily se na Carlu podívala a opřela si hlavu o její rameno.
,,Já vím..jen mě to vzalo.Kdyby mi to alespoň řekl na rovinu, ale takhle?Najít ho s nějakou krávou v přístěnku na košťata?!"
,,Dyť ti říkám, hajzl to je.A normálně, víš co udělal Potter, když se to dozvěděl?Přišel k němu a vrazil mu jednu do nosu, až ho tou ranou odhodil o pár metrů dál.Pak k němu přišel, zvedl ho za kravatu, ubalil mu druhou z levé strany a řekl něco v tom smyslu Tak tos jí udělal na posledy, ty hajzle mrňavá!"
,,Cože, tohle že udělal?Ach, to je…krásný!" Lily na Carlu zírala s otevřenou pusou.
,,To vážně udělal, sama sem to viděla.Pak se otočil a zmizel bůhví kam."
Lily si utřela slzy a konečně se usmála.,,Tak to bych se tomu hrdinovy měla odměnit, co říkáš?"
Opět v přítomnosti…
Teď tady seděl, u starého dubu kousek od jezera, pozoroval jeho vlnky a čekal na ni.Vítr prohrabával jeho už tak dost rozcuchané vlasy svými červnovými prstíky.
Ráno mu poslala vzkaz, jestli by dnes večer kolem osmé hodiny nepřišel k tomu starému dubu u jezera, že sním potřebuje mluvit.
A tak tu je.A čeká na ni a doufá, že to nebyla pouhá legrace.
O pár vteřin později zapraskala kousek o pár metrů dál suchá větvička.Otočil se a pohlédl na ni.Přišla.Byla skutečně krásná.
,,Přišels."
Lehce kývl hlavou a dál se díval na jezero.
Dívka se lehce usmála a posadila se kousek od něho.
Pár minut bylo ticho
,,Psalas mi, abych přišel, tak jsem tady.Co jsi chtěla."při své otázce se však na ni nepodíval.
Napodobila ho a taky se zadívala na jezero a vzdálená les.
,,Chtěla jsem ti poděkovat."
,,Není za co."
,,Ale je."
Podíval se na ni a ona se posunula blíž k němu.
,,Pro mě to znamenalo hodně.. a taky jsem si uvědomila pár věcí."
,,Například?"
Usmála se a chytila ho za ruku.Stiskla ji.
,,Například jsem si uvědomila, že to s tebou nebude tak hrozné,že jsi vlastně fajn.
Stisk jí oplatil.
,,Jenom to?"
,,Ne."
Díval se na ni s otazníkem v očích.
,,Chtěla bych být tvoje kamarádka…a že mi na tobě záleží.Šlo by to?"
..Ne"
Rusovláska se zarazila a posmutněla.
,,Proč být pouhými kamarády, když oba víme, že můžeme být víc?"
A políbil ji.
Chlapec, který myslel, že nikdy nezíská její srdce, dosáhl úspěchu.
Dívka, která myslela, že nenajde toho pravého, získala daleko víc.
Srdce dvou mladých lidí se spojila a nikdy nedošla k rozlomení, ani v okamžiku smrti.

Kam dál